Vím už to o sobě dlouho, že jsem samorost z tajemného koutu lesa. Po první vysněné štaci na lesní správě mezi samými chlapy, jsem odešla do NEJ životní role mámy. Ale i doma jsem chtěla něco víc…
pustila jsem se do čehosi, co říkalo mi paní, ale …
ve skutečnosti jsem tam byla stále pouze na návštěvě. Návratem ke státnímu podniku se sepsala třetí štace, kam dávala jsem spoustu energie i času, ale věděla jsem, že mi to nikdy nebude říkat paní.
Představu jsem měla, co všechno mě čeká, a sama na to kývla. Velké plány to byly stejně jako sliby a tak po 14 dnech na 9 měsíců se mi stalo hrou, že jsem dvounohou raritou „podnikatelkou ve státním podniku“. No sami řekněte, zda jste to někdy slyšeli? Postupně jsem realizovala jednotlivé kroky, které jsem načerpala na vlastní pěst u konkurence. Protože nebyl to můj známý lesní revír, ale zabředla jsem do nově vznikajícího provozu masa. Stala jsem se manažerkou, provozní, ekonomkou, právničkou, profesionální řidičkou, z osminy veterinářkou a nevím čím vším :-).
Foto z provozu masa
Po 5 měsících biflování, zkoumání, vymýšlení, jednání a psaní provozních řádů a všech těch „nesmyslů“, co ke každému provozu s potravinami patří, se za mě úspěšně otevřelo.
A teď můžete hádat, kdo se stal prvním pravidelným zákazníkem? Opravdu nevíte? Tak to mě ještě málo znáte :-). Byla jsem to já, abych mohla testovat a učit se, jak připravit to nejchutnější maso a donést do provozu víc korunek. Do všeho jsem se pouštěla po hlavě a s vervou, jenže to ve výsledku nikdo neocenil. Ti nade mnou dodnes nejspíš neví, kolik kroků jsem podnikla. A víte co, bylo mi to jedno. Dělala jsem to kvůli sobě, abych věděla, co dáváme do světa.
Na pidi trhliny, co mě po celou dobu provázely pro mou akčnost, jsem si celkem hravě zvykla. Ale po 20 dnech otevřených dveří přišla první velká rána a pro mě to byla jedna veliká výhra. Že prý mám „asi špatného obchodního ducha“, jo vážně? Může to opravdu vypustit člověk z pusy, když nikdy fyzicky neprodal kubík dřeva ani kilo masa? Ale jo může, protože dneska je všechno dovoleno, pokud to sami druhým dovolíme. A tak jsem si také dovolila zastavit při rozvážce masa u vody. Sedla si a jen tak koukala na hladinu.
„Kdyby jsem to neprožila, těžko bych někomu uvěřila, že může se to stát. Na ten den nikdy nezapomenu, jak jsem tam bezmocně seděla, rozevlátá do všech stran a bez ducha zírala před sebe.“
Během několika minut mi začaly přicházet živé obrazy nad hladinou vody co, kdy, kde, jak a s kým. Tak se opravdu stalo. Během 5 minut se mi poskládal celý projekt, který 10 let dřímal v lesnické zápisníku od vejšky a čekal, zda najdu jeho podobu.
Foto ze zážitkového programu pro celou rodinu.
LESObjevování očima dětí,
to je oč tu běží. A v obrazu mi přišel nejen název, ale konkrétní ženy, které na co oslovím. Že budu dělat živé programy, kterými jsem 15 let žila, tvořit LESOpomůcky pro bystré hlavičky i LESOhadříky pro děti i mámy. Konečně chodím do zeleného království v šatech, protože si to můžu dělat po svém přesně jak to vnímám a cítím.
Jo, toho prý špatného obchoďáka jsem proměnila v přednost.
A byla to ta poslední indicie, kterou jsem k novému příběhu potřebovala. A tak v den předání výpovědi tváří tvář jsem pěkně poděkovala za předání všech indicií, abych se vydala vstříc novému dobrodružství. A vrátila jsem se k lesu, kterým celé roky žiji a kam opravdu patřím. To lesní kouzlo, které mi dává smysl a které si mě očarovalo už v dětství, mohu předávat nejen svým dětem, ale i dalším dětem a dospělákům.
Lesní rozcvička na začátku programu.
A tak vás s radostí zvu na živé programy pro různověké skupiny, MŠ, ZŠ i celé rodiny. Kde toulkám pod korunami stromů vtisknete nový rozměr – cestou si budete hrát a objevovat všemi smysly.
Protože les se dá pozorovat, cítit, ochutnat, prozkoumat i se do něj zaposlouchat a najít spojitosti v lesním ekosystému.
Rezervujte si termín pro vaši skupinu či rodinu a proměňte se na chvíli v lesní badatele.
Věnováno mému taťkovi, který mi ukázal lesnický svět, a Garpovi, který mi byl velkým psím parťákem. Tati, celý život jsi byl svým elánem výjimečným člověkem a výtečným lesníkem, který jenom nemluvil, ale vše uváděl do praxe. Vždy jsi hledal cesty, aby to bylo pro les to nejlepší. Ukázal jsi mi, že být lesníkem není jen povolání, ale životní styl, kterým s radostí žiji. Děkuji, že jsem mohla jít tolik let po Tvém boku a vše se učit. Garpe, děkuji Ti, že jsi mi celé roky naslouchal a ukazoval mi, jak lze jít svobodně životem. A že ty sis to své toulání z ničeho nic uměl užít. A po těch našich kopcích jsi se mnou vyběhal LESObjevovací příběh. Odešli jste navždy 24. a 25.8.2022. Tento příběh patří VÁM a navždy s láskou vzpomínám.
Krásné dny a těším se na setkání v zeleném království
S láskou
Vaše Ivka